Několik textů písní z repertoáru, který na koncertech zaznívá dodnes. Většina písní je zachycena na albu „Česká disharmonie 2018„.
Péro leze z otomanu
Péro leze z otomanu, pračka rachotí,
zpívá píseň labutí.
Chladný pot a zlý sen k ránu zas mě donutí
vstávat bez procitnutí.
Špína teče na podlahu, panty skřípají,
stíny kliky nemají.
Ty, co leží na tvém prahu, mé sny lapají,
zájem nepředstírají. Vstávej!
R: Potřebuju mít,
musím pořídit,
malý velkým nahradit
vůz, péro, úvěr, byt.
Svízel smyčky utahuje, slunci zaclání,
přítulná k uzoufání.
Života ti ukrajuje, zavolej na ní:
Táhni, nic ti nebrání. Žádný!
R: Potřebuju mít,
musím pořídit,
malý velkým nahradit
vůz, péro, úvěr, byt.
Na kvadát
Ať to stojí, co to stojí, nenechme to stát,
i to, co se vody bojí, může uplavat.
I to, co vždy oheň hasí, může náhle vzplát
i ten, komu věřila jsi, lhář je na kvadrát
R: Není čas otálet, není čas spát,
z kopce se kutálet možná bys rád.
Co se ti ty bláho nezdá, co zdá,
sbohem rovnováho poztrácená.
Jak to leží, jak to běží, nemusíš to brát,
fantazie bez otěží nebo při zdi srát?
Černý kůň si s bílou věží může klidně hrát,
kdo nevěří, ať se ježí, šílí na kvadrát.
Hubená paní
Co chce ta paní hubená?
Kam chvátá se svou žací výbavou?
Zuby a ocel studená
pohrdá každou naší nástrahou.
Proč v naší ulici se ptá?
Možná že hledá, kde je nádraží.
Co jí to sousedka šeptá?
Nejvyšší čas odhodit závaží.
R: Hrdina unikl a sráči se v dálce plahočí
zkušení psi i zelenáči maj slzy ve vočích.
Hrdina unikl a sráči se v dálce plahočí
zkušení psi i zelenáči to těžko votočí
Vizitku s mojí adresou
svírá teď její ruka studená.
Kuráž a síla, kde teď jsou?
Proč já? To bude ňáká záměna!
Madam já nebudu se prát
a štědře přihodím vám pár grošů,
nechte mě, já vám řeknu rád
jména a adresy všech kámošů.
Průlet
Po sté tou smyčkou prolétám,
říkám, jak rád jsem, že tě vidím.
Do sítě lží se zaplétám,
aniž se za cokoli stydím.
Spirála známě vypadá,
na chvíli stoupá, dlouho padá.
Svorně si lezem na záda,
na zádech máš mě totiž ráda.
Rychlostí nepovolenou
zřejmě se konec konců blíží.
Mám doma karmu studenou,
čekám, až lyže se mi zkříží.
R: Tázán
často se mýlím,
svázán,
slepými střílím.
Táhnu
a ty si lízni,
řízni,
když rozumíš.
Nebe i dudy
Kámo,
cesta se vleče
a do bot mi teče,
mám křeče
jdu chvílema v kleče
Stejně to dávám,
krásně to dávám.
Levou ovládám ten starej krám,
pravou děvčatům mávám.
Zase
netuším kudy,
chci nebe i dudy,
z ostudy
je kabát pobudy
Stejně to dávám,
krásně to dávám.
Kde jsem byl, kde jsem, kde bych měl být
vůbec neporovnávám.
Ráno
třese se ruka
a v oku mi cuká,
mám vlka
no strašlivá muka
Stejně to dávám,
krásně to dávám.
Každý večer do jámy padám
a ráno zas vstávám.