To jsou texty k písničkám, které už začínaly vypadat jako opravdické písničky.
Někde
Někde něco přece je,
přece všechno netleje,
jenže kdo to má furt hledat
v těch hromadách hnoje?
Tváříte se kysele,
je vám divně po těle,
všichni už jste vysílení
z osobního boje.
R: Vlastníte – jste vlastníci,
zabezpečit bezpečí,
pojistit jistotu,
zahrabat do hrobu.
Šedesátá
Levý břeh, pravý břeh,
kam teče ta řeka, co tam na nás čeká?
Ze břehu na břeh
skáčem jak o život, už jsem z toho idiot.
Kus břehu se utrhne,
my se utopíme, už dneska to víme.
A ti, co leží na pláži,
hlasitě se smáli, oni to čekali.
Realista
Včera jsem zabil optimistu,
já přečet jsem mu článek z listu
o současný situaci,
on je teď na hajzlu a zvrací.
Nejdřív se trošku kroutil,
ale potom jsem ho přišláp,
ne, že bych se moc rmoutil,
ale divnej pocit jsem měl.
R: Štveme je jak divou zvěř,
vraždíme je na ulici, v bytě,
čemu chceš si hochu klidně věř,
optimisti zajdou potichu a skrytě.
Už je po něm, dostal jsem ho,
jeho budoucnost je jistá,
však i mně bylo nějak divně,
byl to můj první optimista.
Za rok, za dva, už to vidím,
poslední z nich se svíjí v listí,
za rok, za dva, aspoň míním,
budeme všichni realisti.